Vinohradští zbojníci

Ráno nad Prahou mělo kovovou pachuť šesté hodiny ranní, deště a přicházející zimy. Klára do něj vyběhla zachumlaná v dlouhém kabátě s obrovskou sponou na pásku, která cinkala jako rolničky. Nadhodila si kabelu na rameni a přitáhla velký huňatý límec těsněji ke krku, když se do ní zakousl ranní chlad.
„Dobré ráno!“ ozvalo se, když minula roh ulice. Překvapeně ze sebe vyprskla šťavnatou nadávku a na patě se otočila.
Nadporučík Modřanský stál opřený o roh pekařství, jednu ruku rošťácky zastrčenou v kapse kabátu, vlasy spuštěné přes obličej. Podíval se po ní s jedním obočím vysoko pozdviženým, a kývl na opačnou stranu. „Auto je támhle,“ podotkl pobaveně a narovnal si límec kabátu. Vypadal, že už tu stojí nějakou chvíli, soudě dle toho, že měl vlhké vlasy.
Odkašlala si, a vykouzlila na tváři nevinný úsměv. „Dobré ráno, sousede,“ zašvitořila. „Čekáte tu dlouho?“
Prohrábl si vlasy a ušklíbl se: „Už čtvrtý den po sobě se mi snažíte utéct. Myslel jsem, že máte alespoň trochu rozumu.“
Zaskřípala zuby, nadhodila si kabelu na rameni, a na patě se otočila. Hbitě ji popadl za ruku a zamířil k omlácené Felicii. „Přestaňte se se mnou prát, slečno Salzbergová. Řekl jsem vám, že nemáte nikde chodit sama, dokud ho nechytíme.“
„Je to můj bývalý přítel, nic hrozného,“ vyhrkla a zavrtěla sebou.
Nadporučík se jenom ušklíbl. Takový bývalý přítel, co si hraje s magií a chodí si pro rady k babi Vršické. A pokusil se Kláru proklít. „Jenom se nebojte,“ prohlásil, když ji strkal do auta. „Však my se o něj postaráme – já a hoši!“

 

  • Skupina téměř s dvousetletou tradicí
  • Paradoxně většina jejích členů je ze Žižkova
  • Ví, že je venku něco divného a nebojí se tomu postavit
  • Tak troche detektivové, tak troche rváči, ale hlavně skupina, která chrání chudé a došlápne si na bohaté, když budou dělat bordel
  • Mají své kontakty na policii a ledacos jim projde
  • Již tradičně se ve vedení zbojníků objevují policejní radové, četnictvo, detektivové i běžní pochůzkáři
  • Hlavní síla Vinohradských zbojníků je v jejich dobré organizovanosti

Stereotypy:

  • Lóže čarodějek: Děvčata to mají v hlavě nějak špatně spočítané. Hrají si na smetánku, ale už to dávno není, co bývalo.
  • Pražská historická a archeologická společnost:  Páni knihovníci jsou ze staré školy. Stará garda, co si ledacos pamatuje. Jen by měli nosit pohodlné botky a občas vyjít mezi lidi.
  • Kosti Moraniny:  Vaří dobrý čaj a jsou to dobří společníci.
  • Arcanum Mysticum:  Takoví divní pavouci. Moc si čtou knížky, co nedávají smysl a věší si na krk hromadu bižuterie, která jim nepomáhá.
  • Džoudyho banda:  Jsou to mazaní bastardi. Schopní bastardi. Ale pořád bastardi.
  • Pražský pudinkový spolek:  Tyhle nabubřelé blbečky je prostě hrozně jednoduché nesnášet.
  • Organizace: Nikdo o nich nic neví – a nikomu nic neříkají. V Praze tajnůstkáře nechceme!
  • Howlers : Vidíme svět stejně a víme, že není jenom černo-bílý. To je dobře.
Print Friendly, PDF & Email