„Archibalde, starý brachu, budeme muset zavést přijímací testy pro novice!“
Oslovený, který spokojeně spočíval ve velkém a pohodlném křesle, zdvihl překvapeně oči od knihy a posunul si brýle na nose, aby mohl lépe zaostřit do místnosti. Archibald Komárek, pro přátele Balda, rozhodně poslední hodinu neprospal nad Tajemnými magickými vědami od Ernesta Goldsteina, a proto ani v nejmenším nebyl zmaten náhlým vpádem do jeho poklidné svatyně vědění. Několikrát zamrkal, než se svět zase zaostřil, a v nezvaném hostu konečně poznal Jarouška, který se staral o kartotéku.
Chodili spolu kdysi do Junáka – Archibald a Jaroušek, kterému tehdy nikdo neřekl jinak, než Rikitan. Ale to byly doby, kdy děvčata ještě nosily sukně a hoši se nebáli si rozbít kolena při pádu ze stromu.
Teď jim oběma táhlo na osmdesát a byli jedni z posledních členů té „staré gardy“, jak rádi říkali.
„Promiň, Jaroušku, co jsi říkal?“
Stařík s ustaraným výdechem klesl na pohovku a pleskl dlaní do stehen. „Takhle to nejde, Archibalde!“ zasténal a svraštil čelo tak, že mu hluboká vráska v čele vytvořila druhé, značně pochmurně vyhlížející obočí.
„Teď,“ vyhrkl a gestikuloval při tom tak divoce, jak mu jeho staré ruce dovolily, “ teď jsem mluvil s tím mladým – s Jonášem. No však víš, ten,“ naznačil ve vzduchu několik kudrlinek.
Archibald si dramaticky povzdechl: „Ano?“
„Dnes mi jen tak mezi řečí oznámil, že čtení Behaviorálních vzorců chování v evokativní magii je-je….“
Archibald přestal poslouchat a stáhl si brýle z nosu. Jako každou středu, Jarouška rozčílil nějaký novic. Bylo jedno, čím. Posledních čtyřicet let to dělali všichni.
Ti rozpustilí, hloupí a nezodpovědní floutci… jednou snad jejich budoucnost.

 

• • Knihovníci / Angláni /Snobáci
  • To, co zbylo z Rudolfínského bratrstva magistra Kellyho a Johna Dee
  • Výlučně mužský gentlemanský spolek, který se schází nad kávou a doutníky, dlouze hovoří a filosofuje
  • Vědecko-magická společnost, která je oficiálně zaštítěna historickým klubem
  • Pravidelně pořádají přednášky pro veřejnost.
  • Na rozdíl od Sesterstva jsou vidět a ukazují se I běžné veřejnosti
  • Jejich meritem jsou dlouhé prsty, obchodní kontakty a peníze, kterých mají požehnaně
  • Říká se, že mají kontakty i v politice
  • Take se říká, že jsou sice Knihovníci, ale jejich knihovna (pýcha a chlouba jejich společnosti) lehla popelem za druhé světové války

 

 

 

Stereotypy:

 

• Lóže čarodějek: Gentleman nikdy nemluví o dámách neslušně. V tomhle případě gentleman prostě o těch starých babiznách nemluví raději vůbec.
• Vinohradští zbojníci: Hoši mají zkušenosti a rozhodně vědí, kdy prošlápnout boty a projít sem a tam pražské chodníky. Je dobré mít takovéhle šikovné lokaje na dosah ruky. Cože? Dnes už se lokaj neříká?
• Kosti Moraniny:  Pohani nejhrubšího zrna, kteří jemné magické umění a vědu vrací do doby kamenné.
  
• Arcanum Mysticum:  Amatéři!
• Džoudyho banda:  Hrubá síla je občas potřeba. Jen by ty hochy měl někdo naučit, že dveře se dají otvírat i jinak, než hlavou.
• Pražský pudinkový spolek: Však oni jednou přijdou na to, že udělali chybu. A až se to stane, přijdou zpátky škemrat.
• Organizace: Bylo by zajímavé posadit se s nimi ke stolu a vědecky si pohovořit. Jistě musí mít zajímavý a novátorský přístup k magii.
• Howlers : Jejich dobrá informovanost je až alarmující. Jistě by bylo vhodné, aby měli zkušené mentory.