„Když já chci, aby byla stejně nešťastná, jako jsem já.“ Pavlína se opřela rukama do hlíny a nešťastně zavrtěla hlavou. Chtělo to víc vody, jinak jí zahrádka v těchhle vedrech lehne jako louka po kosení.[…]
Pokračovat ve čtení …
„Když já chci, aby byla stejně nešťastná, jako jsem já.“ Pavlína se opřela rukama do hlíny a nešťastně zavrtěla hlavou. Chtělo to víc vody, jinak jí zahrádka v těchhle vedrech lehne jako louka po kosení.[…]
Ráno nad Prahou mělo kovovou pachuť šesté hodiny ranní, deště a přicházející zimy. Klára do něj vyběhla zachumlaná v dlouhém kabátě s obrovskou sponou na pásku, která cinkala jako rolničky. Nadhodila si kabelu na rameni[…]
„Archibalde, starý brachu, budeme muset zavést přijímací testy pro novice!“ Oslovený, který spokojeně spočíval ve velkém a pohodlném křesle, zdvihl překvapeně oči od knihy a posunul si brýle na nose, aby mohl lépe zaostřit do[…]
Místnost dýchala těžkým kadidlem, plísní ze starých tapet a prachem vetkaným ve vláknech hustých sametových závěsů. Kulatý stůl z prastarého mahagonu byl do posledního místečka obsazený dívkami[…]